vzkazníček
reklamy

Rozpis povídek

Dess na objednávku zde
Vaše diplomky zde

Úvaha

14. července 2011 v 21:12 | Mesu |  Mesin Deníček
Lidská duše je jako růžový keř. Když se o ní člověk láskyplně stará, obroste nádhernými červenými květy a nikomu neublíží svými trny. Když ji však někdo poničí, květy zvadnou a další rostou pouze za nepřístupnou trnovou stěnou. Člověk se v té chvíly změní a drží všechny své city uvnitř sebe. A na všechny radosti a krásy světa se dívá přes černé brýle. Nikomu cizímu nedovolí aby se podíval za trnovou stěnu. Podívat se za ní může pouze ten komu věří. Ale co když ten člověk nikomu nevěří co se stane potom?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | Web | 14. července 2011 v 22:06 | Reagovat

Potom prosím dopadne jako já :3

2 Mesu Mesu | 14. července 2011 v 22:44 | Reagovat

[1]: Taky možnost XD

3 Shiro Shiro | 14. července 2011 v 23:46 | Reagovat

Časem srdce zkamení a mysl bude z oceli. Myslím, že ikdyby se chtěl někdo dostat za trnitou stěnu, už by to bylo k ničemu, nezůstalo by nic jen kámen, led a prach...Připomíná mi to Archera...

4 Katrinka Katrinka | Web | 15. července 2011 v 9:01 | Reagovat

jo, tak to bys dopadla jako já na 1. stupni :-(

5 KadetJaina KadetJaina | Web | 15. července 2011 v 10:40 | Reagovat

[3]: Tak tak, líp by to vyjádřit nešlo

[2]: To není moc sranda :3

6 Kuroi Kuroi | Web | 15. července 2011 v 11:34 | Reagovat

to je opravdu krásně řečený. upřímně řečeno, nikdy si nic takovýho nečtu protože ty srdceryvné citáty nebo co to je už mi lezou na nervy, ale toto mě fakt dostalo a taky sem si něco uvědomila... dík ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama